TEST: Škoda Superb Combi 2.0 TSI 162 kW DSG

AUTORAMA I čtvrtek 4.2.2016 I 12:00

Praktičtější verze už tak praktické Škody Superb je na trhu zhruba půl roku a my jsme vyzkoušeli sice prodejně okrajovější variantu slabší verze vrcholného benzinového dvoulitru, 220 koní pod kapotou combi ale slibuje více nevšedních zážitků než TDIčkové bestsellery.

Základem vozu je koncernová modulární platforma MQB B, na výše zmíněné bezkonkurenční prostornosti má klíčový podíl zvětšený rozvor (+80 mm), ale i rozchody kol (+39, respektive +54 mm). Podvozek je předurčen především ke komfortnímu cestování. V našem případě to platilo dvojnásob, ve výbavě totiž nechybělo adaptivní odpružení DCC.

Naladění podvozku není zbytečně nedotáčivé ani rozevláté, prostě slušný standard. Zajímavým detailem budiž tlačítko vypínání stabilizace, které u Superbu s pohonem pouze předních kol vidíme poprvé. V komfortním nastavení se pak autu do oblouku příliš nechce, nakonec se však nechá přemluvit a stále je chování slušné. Poslední režim normal se jeví jako ideální pro běžné jezdění.


Přehledný a prostorný interiér na vlajkovou loď postrádá nějaký ten šmrncnavíc

O pohon předních kol se staral motor 2.0 TSI s výkonem 162 kW. Líbila se nám jeho velká pružnost, stejně jako sametový chod a určitý náznak ochoty se vytáčet. Dvoulitrový superb rozhodně není žádný louda, sprint na stovku zvládá za rovných sedm sekund a zrychlení je vesměs lineární až do vysokých otáček.

Hnací síla je přenášena skrze dvouspojku DSG, která v drtivé většině případů pracuje celkem hladce a rychle, přesto si tu a tam najde slabší chvilku, kdy zaváhá nebo trochu škubne. Pro větší zážitek z jízdy je potřeba nastavit převodovku do sekvenčního režimu a "pádly" pod volantem si řadit podle sebe. Rozdíl v odezvě plynového pedálu je znatelný, sice je potřeba si na takové řazení při běžné jízdě zvykat, rozdíl ale stojí za to. Přesto s vědomím, že se dá nechat řazení plně v režii DSG, jsme jezdili převážně na automat.

Jak už jsme psali v minulém testu verze 1.8 TSI, motor je v celém autě to nejlepší. Za nejslabší stránku ale opět považujeme řízení, které je úplně mrtvé bez jakékoli komunikace. Nejvíc patrné je to ve chvíli, kdy se jede po sněhu, či jakémkoli povrchu s nižší adhezí. Kdybychom, zavřeli oči, tak si myslíme, že jedeme po hladké dálnici a ne na zasněžené okresce. Nejspíš ale zrovna toto většina zákazníků superbu neřeší a chtějí být řekněme odtržení od okolního světa. Superb tak určitě není pro řidičské fajnšmekry.


Dvoulitrové TSI potěšilo dynamikou i příznivou spotřebou. Motor je výtečně odhlučněný, zvenku má až překvapivě přijemný zvuk. 162kW verze spolupracuje výhradně s převodovkou DSG.

V interiéru najdeme náznak prémiovosti například u čalouněných kapsách dveří, trojzónové klimatizace či ve dveřích ukryté deštníky. Palubní deska je přehledná, budíky jsou výtečně čitelné a ovládání jednotlivých funkcí zcela intuitivní. Sedí se výrazně níž než v minulé generaci, výhled z vozu je dobrý, pouze při parkování pozadu jsme raději spoléhali na barevnou kameru s aktivním naváděním.

Dalo by se říci, že interiéru není co vytknout, neurazí ani nenadchne, trocha šmrncu by ale ve vlajkové lodi automobilky být mohla. Sice společné komponenty do interiérů svých modelů dávají všechny automobilky, tady to ale až moc okatě připomíná spíše octavii a svítící barevná linka už to opravdu nezachrání. Buhužel i zde se objevujejeden malý nešvar, na který asi většina řidičů nikdy nepřijde, a to že slícování stropu a sloupků je jen na oko. Stačí na spoj lehce zatlačit a skoro se do té mezery vejde celý prst. U fabie bychom možná přivřeli oči, ale ve vlajkové lodi by to opravdu být nemělo.


To nejlepší není v kufru ani na zadních sedadlech, ale pod kapotou

Co se spotřeby týká, výrobce udává v kombinaci 6,2 l, my jsme jezdili v kombinaci za 6,7, ve městě jsme se pod 7,5 litru nedostali. Nejnižší naměřenou spotřebu v reálném provozu se nám nepovedlo srazit pod 6 litrů, ať jsme se snažili sebevíc. To minule testovaná 1.8 byla ochotnější. Vzhledem k výkonu motoru jde ale o velmi slušná čísla. Do města ale tento motor není.

Verdikt:
Celkově je Superb chytře navržené, pohodlné a maximálně prostorné auto. Motor má na naše silnice bohatou výkonovou rezervu, která se využije k bezpečnému předjíždění nebo na dálnici. Pro bezprostřednější reakce na plynový pedál je potřeba přepnout DSG do "manuálního" režimu. Exteriér je velmi líbivý a nejspíš se design ještě nějakou dobu neokouká. Interiér ve své přehlednosti postrádá nějaký punc nejvýše postaveného modelu. Řízení je "tradičně" sterilní a kvůli tomu jinak rychlé auto moc zábavné není. Na řidičskou notu myslící zákazníci tedy půjdou asi do jiného showroomu. Praktičtěji smýšlejícím kupjícím, kteří "si myslí" na superba, ale toto auto plní požadavky nadmíru uspokojivě.

Klady
Vnější design
Prostorná kabina a zavazadelník
Komfortní podvozek
Dynamický a kultivovaný motor

Zápory
Hlučnější podvozek
Občasné škubaní DSG
Sterilní řízení
Martin Matějka

Škoda Superb Combi 2.0 TSI 162 kW L&K

Cena testovaného modelu: 1 153 800 Kč

Základní cena 2.0 TSI 162 kW Ambition: 871.900 Kč

Základní cena 1.4 TSI ACT 110 kW Active: 644.900 Kč

Délka: 486 cm
Šířka: 186 cm
Výška: 148 cm
Rozvor: 284 cm
Kufr (s rezervou): 619/1910 l
Hmotnost: 1525 kg
Hnací náprava: přední
Převodovka: 6st. automat
Objem: 1983 cm3
Zrychlení: 7,1 s
Palivo: natural 95
Válců / ventilů: 4/4
Max. rychlost: 243 km/h
Objem nádrže: 66 l
Max. výkon: 162 kW/220 k
Toč. Moment: 350 Nm / 1500 ot.
Spotřeba: 6,3 l / 100 km


Odvětrávání sedadel se ve střední nepremiové třídě moc často neobjevuje i za příplatek


Chválíme delší sedáky na předních sedadlech, dlouhonohým řidičům opět doporučujeme připlatit si za jejich širokou nastavitelnost. Chválíme umístění loketní opěrky, která tentokrát nepřekáží třeba zapínání bezpečnostních pásů.